Po utkání s Votroky, které jsme zvládli jak na hřišti, tak i v hledišti, nás čekala další prověrka v podobě Vítkovic. Vzhledem k ideálním spojům jsme se, po dlouhé době, rozhodli vyhlásit vlakový výjezd. Do Ostravy jsme společně měli vyrazit z židenického nádraží.
Na plánovaném srazu se nás schází asi šedesátka, před odjezdem ještě doplňujeme zásoby v nedalekém Kauflandu. Nastupujeme do vyhrazených vagonů a za doprovodu PČR vyrážíme směr Ostrava. Užíváme si výjezdu tak, jak je zvykem – panuje dobrá nálada, popíjíme a těšíme se na podporu naší milované Zbrojovky. Cesta ubíhá rychle a zanedlouho vystupujeme ve Svinově, kde zpíváme pár chorálů a nastupujeme do autobusu, který nás za doprovodu policie dopraví až před brány ostravského městského stadionu. Na ten ale nejsme zatím vpuštěni, a tak se snažíme zkrátit čas pozorováním a povzbuzováním atletky, která trénuje na vedlejším atletickém oválu. Po kontrole se vydáváme do sektoru a věšíme vlajky Zbrojováci, South Moravia, Zbrojovka Jugend, modrou moravskou Brno 1913 a pár menších. V sektoru se nás schází 98, což je vysoko nad standardy druhé ligy. Běžně na výjezdech potkáváme lidi, kteří se k nám nepřipojují ve fandění, stojí opodál, zkrátka nejsme schopni vystupovat jako jedna skupina. No dnes se držíme pospolu a do fandění se zapojujeme všichni. A má to svůj efekt. Začíná zápas a my spouštíme fanatický support. Pomáhá tomu i zběsilý start utkání, kdy ve 3. minutě vedeme po trefě Štěpanovského, na což reagují Vítkovice okamžitým srovnáním. Ale v 7. minutě se opět prosazuje Peter Štěpanovský, pro kterého to byl už jedenáctý gól v sezoně. Slavíme a bavíme se. Na ostravském stadionu se oficiálně sešlo 712 diváků, a tak se náš doping slušně rozléhá a je dobře slyšet. Navíc fandíme všichni, zvedáme ruce, zkrátka bavíme se a je to po dlouhé době tak, jak by to mělo být vždycky! Ve 23. minutě skóruje po standardce Šimon Šumbera, kterého oslavujeme známou melodií písně Zuzany Norisové. V prvním poločase ještě na dálku zdravíme družební přátele z Bratislavy a gratulujeme ke stoletému výročí. Poločasová přestávka probíhá ve velmi dobré náladě, na světelné tabuli totiž svítí skóre 1:3.
Se začátkem druhého poločasu rozjíždíme fandění a opět se dostáváme do skvělého tempa. Bavíme se různými chorály, překřikováním, chorál „Každý to přece ví“ zpíváme minimálně 15 minut v kuse. Radost nám trochu kazí v 79. minutě gól domácích, jejichž fanoušky po celý zápas takřka nebylo slyšet. Od zábavy a euforie se zaměřujeme na napínavý závěr zápasu, kde naši dobře bojují a my je ženeme ke třem bodům. Vysvobozením z nervů nám je v 90. minutě trefa Vintra, která zpečeťuje tříbodový zisk. Euforicky slavíme a sudí zanedlouho ukončuje utkání. Vítězíme 4:2 a probíhá klasická děkovačka, kdy vyvoláváme trenéra Šustra, Šu Šu Šu Šumberu a dvougólového střelce Štěpanovského. Zrychleně se pak z Vítkovic opět busem s PČR přesunujeme do Svinova, kde nastupujeme do vlaku a míříme domů. Cestou zpět rozdáváme vodu každému, kdo o ni má zájem – tak prosím, každý, kdo si vzal, přispějte do kasiček na zápase s Třincem. Do Brna jsme přijeli 21:37 a všichni se rozešli slavit výhru do svých oblíbených podniků.
Výjezd do Vítkovic byl asi nejpovedenější letošní výjezd, vzhledem k výhře, počtu a taky předvedenému supportu. Díky všem, kdo s námi vycestovali a sešli se s námi v sektoru. Jde vidět, že když všichni táhneme za jeden provaz, má to svoje výsledky! Důležitá výhra nás upevňuje na barážové pozici, těsně za námi se však drží ještě Hradec. Proto v sobotu ve 3 hodiny musíme proti Třinci vytvořit hráčům nadstandartní kulisu! Všichni musíme hnát hráče na 100 % a v co největším počtu, proto hecujte své kamarády a dojděte na Srbskou! Hraje se opravdu o hodně, proto fanděme fanaticky celých 90 minut! Jako vždy bude probíhat i sbírka, proto prosím nezapomeňte vhodit do kasiček jakoukoliv částku.
-Ultras Brno-
