Tomu, že zápas nebude žádný extra trhák nahrávala spousta okolností. Nehezké podzimní počasí, neatraktivní soupeř a hlavně poslední místo v tabulce. I přesto se však kotel vcelku slušně zaplnil a všem Zbrojovákům se podařilo vytvořit solidní atmosféru. Znovu se ukázalo, jak je důležité mít kotel v sektoru L a že všechny ty letní eskapády za to určitě stály.

Příležitostí k tomu, aby se dostali do varu, kotelníci ani ostatní fanoušci moc neměli. První taková situace přišla až na konci první půle, kdy se Koné nechal naprosto nesmyslně vyloučit a oslabil tak Zbrojovku v té nejhorší možné chvíli. Jak někteří správně poznamenali, jediné štěstí bylo, že nikomu už ve zbytku zápasu nezapadl jazyk.

Do druhé půlky jsme tedy vstoupili v oslabení. Na hřišti to ale vypadalo úplně naopak. Zbylí hráči po hřišti jezdili, bojovali a zápas chvílemi působil dojmem, že o jednoho méně mají spíš Teplice. Jen před brankou se nám pořád nedařilo a vypadalo to, že jediným pozitivem, co si ze zápasu odneseme bude první ligový start skvělého Zikla.

Na konci zápasu už to vypadalo opravdu bledě. Nad Srbskou visel konec dalšího remízového zápasu. Mezi střídačkami to působilo jako na zahrádce, protože zde několik minut nehnutě postával žlutomodrý trpaslík. Zkrátka bída. Tu zahnal až střídající Škodovka. Po minutě na hřišti se před vápnem prodral k balónu, poslal jej nechytatelně až do brány a žlutomodrého trpaslíka zase zpátky do teplákovky.

My ostatní jsme pak už jen přetrpěli pár minut napětí a mohli jsme se radovat z výhry, která nás konečně vyzdvihla ze dna tabulky.